Pocta Rudolfu Tlapákovi

Ve čtvrtek 28.září 2017 u příležitosti 120.výročí založení Matičního gymnázia v Ostravě byla odhalena pamětní deska řediteli pedagogovi, legionáři Rudolfu Tlapákovi.
Rudolf Tlapák patřil mezi významné osobnosti ostravského ,kulturního i politického života v období první republiky. Byl především středoškolským pedagogem, ale rovněž člověkem, kterému nebyl lhostejný způsob života obyvatel ve městě.
Do Moravské Ostravy přišel za svou velkou láskou Marií Hálovou, dcerou městského lékaře. Sňatek roku 1909 mu možná usnadnil vstup mezi městskou honoraci, ale svým přístupem se okamžitě zařadil mezi výrazné podporovatele českého školství a spolkového. Například v roce 1910 byl zvolen jednatelem Matice ostravské.
Blížící se třicáté narozeniny v srpnu 1914 si však nemohl připomenout v poklidném rodinném kruhu, protože 1.srpna byl povolán bojovat za rakouského císaře. Brzy upadl do zajetí a již 23.října začala strastiplná pouť po ruských zajateckých táborech v Tjumeni, Tobolku či Semipalatinsku. Stesk po domově, manželce, kterou něžně oslovoval „Milinko“, a především po milované dceři, ale taky své dojmy z poměrně monotonního života zajatce zčásti vylíčil v několika denících.
Po dlouhých čtyřech letech zajateckého života Rudolf Tlapák vstoupil v červenci 1918 do ruských legií. Jako příslušník 3. střeleckého pluku absolvoval anabázi Sibiří až do Vladivostoku.
V létě roku 1920 konečně mohl nastoupit na americkou loď Prezident Grant ,která ho šťastně dopravila do italského Terstu.
V novém školním roce opět už mohl stát před studenty českého gymnázia a vyučovat je latině a řečtině.
Promarněný čas ve vojenské uniformě jako by chtěl přehlušit obrovskou aktivitou. Za samozřejmost zcela jistě považoval práci v rámci místní jednoty obce legionářské v Moravské Ostravě. Předsednickou funkci zastával nepřetržitě od roku 1924 do 1939.
Za tuto organizaci úspěšně kandidoval v roce 1924 i do městského zastupitelstva.
V rámci obce legionářské inicioval zapojení jejich členů do osvětové práce, byl horlivým zastáncem legionářských tradic.
Sám často vystupoval na přednáškách věnované této tematice. Redigoval sborníky vydané u příležitosti jubileí bitvy u Tvorova.
Z jeho podnětu se v rámci osvětové činnosti konaly debatní večery, univerzitní cykly přednášek nebo seriál přednášek Čeští spisovatelé a hudebníci o sobě.
S Kulturní radou souviselo i vydávání měsíčníku Černá země a ročenky Rok lidovýchovné práce. Oba časopisy Tlapák nejen redigoval, ale také do nich sám přispíval.
Roku 1934 byl při všech mimopracovních aktivitách jmenován ředitelem gymnázia.
S ohledem na jeho bohatou činnost, ale především na jeho vazbu legionáře, nebyla jistě náhodou ,že krátce po vypuknutí 2.světové války jméno Rudolf Tlapák figurovalo na seznamu zatčených gestapem v rámci akce Albrecht I. dne 15.září 1939.
Ze sběrného tábora v Moravské Ostravě byl deportován do koncentračního tábora Oranienburgu u Berlína, kde podle úřední zprávy měl 31.října 1940 spáchat sebevraždu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.