Bílé kachličky, tmavé hadice na umytí krve a od krve vyžrané odtokové kanálky. Jak pankráckou sekyrárnou ve které od roku 1943 do roku 1945 probíhaly popravy, nacisté opustili, tak zůstala dodnes. Je neuvěřitelné, že všechny tři místnosti pankrácké sekyrárny dochovaly. Jakmile do první místnosti, takzvané zasedací místnosti vstoupíte, ucítíte velice těžký vzduch, Je to z důvodu, že dnes je pankrácká sekyrárna pietním místem a slouží k občasným exkurzím, čerstvý venkovní vzduch se tak dovnitř zřídka dostane.
Vazební věznice Pankrác, kde přišlo o život minimálně 1075 lidí. I otrlí jedinci mají při návštěvě co dělat, aby se udrželi na nohou.
Provoz pankrácké sekyrárny byl zahájen za nacistické okupace v období druhé světové války za protektorátu Čechy a Morava. Byť to bylo pondělí 5 .dubna 1943 kat popravoval na gilotině výhradně v úterý a ve čtvrtek. Verdikt si odsouzený vyslechl nejprve v zasedací místnosti, kde zasedala pětičlenná komise.
Popravených gilotinou bylo více mužů než žen- 920 mužů a 155 žen, z celkového počtu 1075 jich skončilo s useknutou hlavou rovných 920. Alspoň to historikové vyčetli ze seznamu kata Aloise Weisse, ten si pečlivě oběti zapisoval. Odhaduje se, že jich ve skutečnosti mohlo být více, protože v popravčí místnosti nebyla pouze gilotina, ale i oprátky, na které se věšeli Židé. Alois Weiss podle záznamu dokázal popravit nejvíce 29 lidí odsouzených za takzvané proti říšské činnosti za jeden den. To byl jeho rekord.
Pankrácká sekyrárna byla velice prakticky navržená, aby šlo vše rychle a systematicky. Jakmile kat vykonal popravu, tělo bez hlavy odnesl do takzvané rakvárny, kde ho nechal vykrvit do kanálku ve středu místnosti a hlavu hodil do připraveného škopku. V šedém betonu podlahy jsou dodnes patrné vyžrané čáry vzniklé chemickou reakcí krve s podlahou. Poté byla těla uložena do rakví z nehoblovaných prken a okolo 17 .hodiny nákladním vozem odvezena do strašnického krematoria, kde byla pod dohledem příslušníků gestapa zpopelněna a popel byl vysypán do jam u krematoria. Jeden z pracovníku krematoria nějakou část popela nasbíral do jedné z uren, která je umístěna v pamětní místnosti hned vedle sekyrárny.
Pankrácká sekyrárna i s gilotinou, která je funkční dodnes, sloužila do 26. dubna 1945, tedy do konce druhé světové války, kdy bylo popraveno posledních 5 lidí. V noci mezi 30. dubnem a 1. květnem byla gilotina rozebrána a její kusy nacisté vhodili do Vltavy pod Karlovým mostem. Do popravčí místnosti pak Němci umístili 360 kilogramu výbušniny ekrazitu. Demolici se jim však nepodařilo provést a i gilotinu z řeky o dva měsíce později vylovili potápěči.
Poslední poprava byla vykonána v roce 1960.
Nechápejme návštěvu sekyrárny jako nemístnou zvídavost nad zločiny nacistů, ale jako důležité poučení pro budoucí generace.
Národ ,který zapomene na svoji minulost nemá před sebou žádnou budoucnost.
