Válečný veterán generálmajor. v.v. Ing. Mikuláš Končický

U příležitosti životního jubilea generálmajora Mikuláše Končického, který se 1. ledna dožil 90 let mu přišli blahopřát na Krajské vojenské velitelství členové MěV ČSBS Ostrava ,předseda ÚV ČSBS plk.v.v Ing .Jaroslav Vodička, místopředsedové ÚV ČSBS plk.v.v. Pavel Vranský, Miroslav Pešl, ČsOL jednota Ostrava 1 , vedoucí projektu Péče o válečné veterány plk.v.v.Mgr. Pavel Skácel , ředitel KVV Ostrava plk. Ing. Jaroslav Hrabec. Generálmajor Mikuláš Končický vyprávěl o svém životě, působení v armádě ,i zazpíval píseň ,která mu přinesla jméno Kosťa.

Narodil se 1. 1. 1925 ve Volyni v okrese Dubno – v bývalém Polsku (nyní Ukrajina) –
v rodině učitele. Vyrůstal v mnohonárodnostním prostředí ukrajinsko-polsko-židovsko-rusko-českém a navštěvoval polské školy, včetně gymnázia.
Jako čerstvý maturant začal vyučovat na vesnické škole až do příchodu Rudé armády
na přelomu let 1943/1944.

Spolu se svými krajany, volyňskými Čechy, se v březnu 1944 dobrovolně přihlásil ve městě Rovno k čs. vojenské odvodní komisi a byl odveden k tankovému vojsku. Po absolvování půlročního odborného výcviku a úspěšných zkouškách byl zařazen jako velitel tanku T-34/85 u 2. tankové roty 1. tankového praporu.

Zúčastnil se celé Karpatsko-dukelské operace a taktéž Jaselské operace a 28. 10. 1944 byl vyznamenán prvním Čs. válečným křížem 1939. O jeho odvaze a hrdinství svědčí i to, že na Dukle dovezl těžce zraněného Richarda Tesaříka, hrdinu od Kyjeva, na obvaziště.

V březnu a dubnu roku 1945 bojoval v Ostravské operaci, byl přímým účastníkem osvobozování města Ostravy a poté absolvoval přesun do Prahy v sestavě rychlé skupiny 38. armády gen. Moskalenka 4. ukrajinského frontu.

Je vyznamenán celkem třemi Čs. válečnými kříží 1939, Čs. medailí Za chrabrost, sovětským Řádem Velké vlastenecké války, Řádem Slávy III. stupně, medailí Za odvahu, medailí Za Prahu a Za Pobědu, polským válečným křížem a řadou dalších vyznamenání.

Po válce zůstal sloužit v armádě a pracoval v různých funkcích v oboru tanko-technickém na vojenských akademiích v Hranicích, Brně a Vyškově. V roce 1959 ukončil studium Vojenské akademie v Brně, obor strojně inženýrský. Patřil mezi špičkové odborníky na konstrukci a provoz tanků. V tomto oboru působil naposledy jako vedoucí katedry tanků a automobilů 1. fakulty VAAZ Brno. V roce 1970 byl propuštěný ze služeb v armádě pro své postoje ke vstupu vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968.

Odešel do Ostravy a pracoval v dopravě Pozemních staveb Ostrava až do odchodu do starobního důchodu. Následně pak téměř pět let pracoval jako důchodce ve Vítkovicích, v údržbě Válcoven trub.

Od roku 1992 je předsedou Městského výboru Českého svazu bojovníků za svobodu
v Ostravě a od roku 2002 též předsedou výboru Jednoty Československé obce legionářské Ostrava 1.
V roce 2008 byl jmenován Čestným občanem města Ostravy, v roce 2009 byl za mimořádné hrdinství během II. sv. války povýšen do hodnosti brigádního generála. V roce 2011 byl prezidentem republiky vyznamenán nejvyšším státním vyznamenaním – Řádem Bílého lva vojenské skupiny II. třídy.
Život generálmajora Mikuláše Končického je trvalým příkladem pro dnešní mladou generaci.