Připomenutí Bitvy u Jasla 1945

Vážené sestry a bratři,
letošní rok je bohatý na významná výročí , které se odehrávaly před 70 léty budeme se snažit připomímnat tyto události v příspěvcích.

Jako první si připomeneme Bitvu Jasla 15. 01. 1945

Tato bitva byla největším a nejúspěšnějším bojovým vystoupením československého dělostřelectva vůbec. Co tomu předcházelo. Počátkem ledna roku 1944 byla stažena z fronty 1. československá samostatná brigáda z důvodů značných ztrát v bojích na Dněpru, u Bílé Cerkve aj. Ale koncem ledna 1944 se již zase účastní obrany u Žaškova. Z brigády vzniká po mobilizaci volyňských Čechů 1. československý armádní sbor. Od 9. září 1944 byl sbor pod velením generála Jana Kratochvíla v síle více než 16 tisíc vojáků nasazen do bojů v karpatsko-dukelské operaci.
V období příprav čs. dělostřeleckých jednotek na nové boje došel dne 18. prosince 1944 zvláštní rozkaz velitele 38. armády generálplukovníka K.S. Moskalenka o tom, že větší část dělostřelectva 1. čs. armádního sboru v SSSR bude nasazena do bojů v jaselské operaci. Československé dělostřelecké pluky byly k 18. prosinci 1944 rozmístěny za obrannou frontou 1. čs. armádního sboru na Ondavě.
Pro splnění úkolů v jaselské operaci bylo nutné provést skrytý přesun v délce asi 90 km, přičemž u Ondavy bylo třeba zachovat zdání další přítomnosti dělostřelectva. Do 22. prosince bylo dělostřelectvo 1. čs. armádního sboru prakticky přemístěno do nových prostorů působení na jihovýchod od polského města Jasla (z důvodu přísného utajení přesuny jen v noci a děla tažena obsluhami ve sněhu a za příznačných mrazů). Den před tím, tj. 21.12.1944, přešlo čs. dělostřelectvo dočasně z podřízení 1. čs. armádního sboru do operačního podřízení 38. armády. Úkol 38. armády, začleněné do operací 4. ukrajinského frontu, byl provést průlom obrany na frontě jihovýchodně od Jasla a rozvinout útok na směru Gorlice – Nowy Sacz. Čs. dělostřelci byli v nových postaveních vlastně již 4 týdny před zahájením operace.

Další signál přišel 13. ledna 1945 ve formě rozkazu velitele dělostřelectva 1. čs. armádního sboru. V noci na 15. ledna nabyly události již rychlého spádu. Brzy po půlnoci byl vydán rozkaz k provedení dělostřeleckého útoku, podle něhož měla dělostřelecká příprava začít 15. ledna 1945 v 08.45 hodin moskevského času, útok pěchoty pak v 09.50 hodin. V 04.00 hodin přišel další rozkaz, aby všichni zaujali svá místa a v 05.00 hodin byla vyhlášena bojová pohotovost. O hodinu později byla konečně vyhlášena hodina „H“ v jednotkách. Poslední minuty před úderem všude panovalo ještě hluboké, až nepříjemné, ticho. Bylo jen velmi těžké vylíčit co následovalo v 65 minutách po čase 08.45 hodin.
K tomu můžeme použít slova Viléma Sachera: „Signálem na zahájení přípravné palby byla salva „kaťuší“. Vzápětí se připojilo celé dělostřelectvo. Fašistická obrana se ocitla v celé své taktické hloubce pod mohutnou palbou děl a minometů všech kalibrů. V ranním přítmí jsem mohl dobře pozorovat a sledovat ohnivé dráhy raketových střel, jasné záblesky dopadajících granátů a min a stále se rozrůstající dýmovou clonu nad německou linií… Vyšel jsem z pozorovatelny. Ze všech postavení za námi i okolo pálilo dělostřelectvo. Dělo se skutečně něco nepředstavitelné, opravdový konec světa“.
Tisíce a tisíce střel z děl a minometů dopadalo na cíle v německé obraně. I československé dělostřelecké pluky vystřelily za dobu dělostřelecké přípravy zhruba po 1 500 i více střelách (tak 1. dělostřelecký pluk vystřelil včetně zastřelování celkem 1 875 ran, 2. dělostřelecký pluk 1 699 ran atd.). Celých 65 minut trvala přesná a účinná palba dělostřelců. Po ukončení dělostřelecké přípravy vyrazila sovětská pěchota, podporovaná tanky, přesně podle plánu, v 09.50 hodin na zteč. Její postup byl velmi rychlý, narážela jen na minimální odpor nepřítele. Proč? „…první tři zákopové pásy byly dělostřeleckou přípravou úplně zdemolovány. Několik fašistů (nepřesné dobové označení nacistů)… přepad sice přežilo, byli však zdecimováni – přiomráčeni, takže i ruce zvedali jako náměsíční,“ řekl účastník J. Rada a Vilém Sacher dodává: „Uspokojilo mne zjištění, že i naše dělostřelectvo pracovalo dobře. Svědčily o tom zničené zákopy, rozbitá betonová kulometná hnízda, sesuté úkryty.“
Vystoupení československých dělostřelců u Jasla bylo sovětskými představiteli vysoce hodnoceno. Tak velitel 38. armády generálplukovník K.S. Moskalenko zaslal veliteli 1. čs. armádního sboru brigádnímu generálovi Ludvíku Svobodovi telegram, v němž vyslovil „svůj dík příslušníkům sboru za vynikající činnost dne 15. ledna 1945“. Nejvyššího ocenění se ovšem dostalo československým dělostřelcům dne 19. ledna 1945, kdy byly spolu s dalšími vojsky, vyznamenavšími se při průlomu německé obrany a dobytí měst Jasla a Gorlice jmenováni v denním rozkaze hlavního velitele Rudé armády J.V. Stalina. Téhož dne v 18.00 hodin vzdala Moskva jménem vší sovětské země 20 dělostřeleckými salvami z 224 děl i jim za tyto zásluhy čest.
Výročí této bitvy se v dobách komunismu pak slavilo jako Den dělostřelectva (a nebo také později Den raketového vojska a dělostřelectva) počínaje rokem 1949.
Zdroj: Československá obec dělostřelecká

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.