OV ČSBS gen. Mikuláše Končického Ostrava si připomněla 80. výročí úmrtí prvního presidenta Republiky československé.
Za sto let děti našich dětí svým dětem budou teskně vyprávět o šedém ránu čtrnáctého září navěky označeném v kalendáři.
„To kalné ráno, to si pamatuj mé dítě“. Těmito verši začíná báseň spisovatele Jaroslava Seiferta, který napsal tuto báseň věnovanou úmrtí presidenta Masaryka.
První president samostatného a nezávislého Československa Masaryk zemřel dva roky po odchodu z funkce, ve které strávil 17 let.

Poslední rozloučení s Masarykem se konalo na Pražském hradě 21. září. Začalo za vyzvánění zvonů katedrály svatého Víta. Projev pronesl Masarykův nástupce ve funkci prezident Edvard Beneš, smuteční průvod se poté vydal do zaplněných ulic Prahy.
Rakev s ostatky byla zahalena státní vlajkou a umístěna na dělostřeleckou lafetu, kterou táhlo spřežení šesti koní.
V čele smutečního průvodu jel na koni generál Syrový za ním pochodovali vojáci s vojenskými prapory, oddíl legionářů a sokolů.Za Masarykovou rakví tehdy kráčeli presidentův syn Jan a vnuci, .Masarykův nástupce Edvard Beneš, členové vlády, zástupci z evropských zemí, pražský diplomatický sbor, poslanci, senátoři, delegace zahraničních měst a církevní hodnostáři. Celá trasa byla obsypána lidmi, .kteří se přišli rozloučit s prezidentem Osvoboditelem.
Průvod dorazil na Wilsonovo nádraží, dnešní Hlavní, kde stál speciální pohřební vlak. Rakev byla umístěna na katafalk v prostředním voze soupravy. Konec vlaku uzavíral salonní vůz presidenta republiky, kde seděl syn Jan Masaryk s vnuky a president Beneš se svým doprovodem. Smuteční vlak se poté vydal do Lán. Kde byl president za zpěvu písně Ach synku, synku pochován.
Karel Čapek o smrti Tomáše Garrigua Masaryka
„Dnes vydechl naposled Tomáš Garrigue Masaryk, Osvoboditel, duchovní tvůrce a první president Republiky československé. Tím se uzavírá věčným mírem jeho tříletý boj se smrtí, boj, ve kterém tělo lidské není nikdy konečným vítězem. I tuto smrt musíme přijmout s odevzdaností a pokorou. Zemřel stařec v plnosti života, muž v plnosti cti a vladař v plnosti lásky. Taková smrt není než naplněním. I v tuto chvíli smutku věřme a doufejme, občané Republiky československé, celou Masarykovou vírou v nesmrtelnost lidské duše a božský řád věcí, že T. G. Masaryk se dívá na nás dál.“
Lidové noviny 14. září 1937