80.výročí obsazení Ostravy

 Pietní akt před budovou Krajského ředitelství Policie ČR připomenul Ostravany, kteří zahynuli během německé okupace v letech 1939 až 1945. Akt se konal symbolicky 14. března, v den, kdy německá vojska obsadila před 80 lety Ostravu. Během pietního aktu byli jmenovitě vzpomenuti Ostravané, kteří zahynuli v době německé okupace naší republiky. Jednalo se o sokoly, četníky nebo zaměstnance Vítkovických železáren. Jen četníků zahynulo 52 a ostravských sokolů umučili nacisté 338. Účastníci pietního kati jim vzdali hold. K pamětní desce v budově Krajského ředitelství Policie ČR položili kytice náměstek primátora Ostravy Zbyněk Pražák, hejtman Ivo Vondrák, krajský policejní ředitel Tomáš Kužel a další osobnosti veřejného života i soukromé osoby. Obsazení Ostravy v roce 1939 Podívejme se do historie, jak probíhalo násilné obsazení Moravské Ostravy. Německé ozbrojené síly vyrazily k Moravské Ostravě 14. března po 17. hodině ze čtyř směrů. Jednotky wehrmachtu se v příhraničních oblastech soustřeďovaly celý týden. Motorizované i pěší vojsko překročilo hranice u hlučínského Koblova a přes Hrušov, Muglinov a Slezskou Ostravu rychle postupovalo ke kasárnám na Hranečníku, kde odzbrojilo čs. posádku. Druhý proud směřoval od Petřkovic do Přívozu a Moravské Ostravy, třetí pak ze Svinova do Mariánských Hor a Vítkovic. Čtvrtý směr postupu německých vojsk vedl od Polanky nad Odrou přes Výškovice do Zábřehu a Vítkovic. Přední formaci okupační armády tvořila elitní jednotka Leibstandarte SS Adolf Hitler. Strategicky důležité úřady a průmyslové závody byly s přispěním části místních Němců kompletně obsazeny kolem 20. hodiny. Německá armáda s obsazením Ostravy spěchala kvůli průmyslovým podnikům, aby je případně neobsadilo polské vojsko. V té době byl neinformovaný prezident Česko-Slovenska Emil Hácha na cestě do Berlína, kde jej teprve časně ráno následujícího dne za užití psychického násilí donutili schválit vojenskou okupaci a zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Vlna zatýkání Spolu s vojáky dorazily do Ostravy také německé policejní jednotky včetně obávané tajné policie – gestapa. Ihned bylo zahájeno zatýkání, přičemž mezi prvními zatčenými se ocitlo několik českých úředníků policejního ředitelství spolu s policejním ředitelem Emilem Bačou, na jehož místo byl dosazen německý policejní rada Fritz Merler. V noci pak pokračovalo preventivní zatýkání dalších vytipovaných osob, především komunistů, legionářů, příslušníků Sokola, německých emigrantů a Židů. Prakticky ze dne na den, v noci z 14. na 15. března, byl veškerý dopravní provoz převeden na pravostranný.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.