69.výročí Osvobození Ostravy

Ostravská operace,
když se vůně svobody
a šeříků mísila s krví a potem našich vojáků

Ve dnech 28. až 30. dubna 2014 si členové ČsOL připomněli již 69. výročí této operace. Průmyslová Ostrava byla významným komunikačním uzlem podél sovětsko-německé fronty. Ostravskou operaci připravovalo sovětské velení již v lednu 1945. Velitelem sovětského uskupení vojsk se stal gen. A. I. Jeremenko. Do této skupiny patřily i vojáci 1. čs. samostatné tankové brigády a českoslovenští letci. Ostravská operace je hodnocena jako nejvýznamnější vojenská bitva, která se na našem území během 2. světové války odehrála.

Protektorátní tisk informoval občany o Ostravské operaci velmi opatrně a ještě se zpožděním několika dnů. Deník České Slovo např. 22. 4. 1945 na titulní straně uvádí, že útoky na moravsko–ostravský průmyslový okruh přinesly nepříteli jen nepatrné úspěchy. Avšak 28. 4. 1945 se čtenáři v deníku dozvídají, že se bolševikům podařilo vniknout do Opavy. Tato, pro místní lidi tak důležitá informace, přichází se šestidenním zpožděním. V den, kdy byla osvobozena Ostrava se rychlostí blesku roznesla zpráva, že Hitler spáchal sebevraždu. Konec války byl konečně na dosah.

Váleční veteráni a členové ČsOL přijeli, aby se poklonili památce všech, kteří zahynuli při osvobozování tohoto regionu. Setkání válečných veteránů je vždy zároveň příležitostí si zavzpomínat, pohovořit s přáteli a pro ty mladší jsou to chvíle poznání a poučení.

Oslavy začaly pietním aktem Břehy Ostrava Jih, následoval pietní akt u Korýtek. V tomto místě sovětské a československé tanky překonaly Odru u Zábřehu a postupovaly dále. Místo je zajímavé i tím, že za 1. světové války zde italští zajatci budovali železnici. Při pietním aktu ve Slezské Ostravě u Památníku 1. čs. tankové brigády členka ČsOL Kladno 92 letá Matylda Klapalová zavzpomínala na období, kde na místě tanku stála jejich továrna, na zapojení jejího manžela do odbojové činnosti, (přestože se mu podařilo vysílačku zahodit do řeky Ostravice byl zatčen a uvězněn) a jak ve sklepě čekali na konec války.

Váleční veteráni uvítali, že k 30. dubnu 2014 se podařila rekonstrukce tohoto památníku. Ostravanům připomíná jednu z nejdůležitějších událostí v historii města. Rekonstrukci dokončil sochař Martin Kuchař se svým pomocníkem Jiřím Branczykem. Práci odborníka si vyžádaly nejen bronzové reliéfy (autorem je sochař Augustin Handzel), ale i žulové desky. Poslední rekonstrukce proběhla před 8 lety. Martin Kuchař se zmínil, že se teprve nedávno dozvěděl, že osádku tanku skutečně tvořili čs. vojáci a že se jedná o původní tank T34, který se za 2. světové války účastnil osvobozování území naší republiky. Také ho mile překvapilo, kolik lidí si přichází památník věnovaný našim tankistům prohlédnout. Pietního aktu u pomníku Miloše Sýkory se zúčastnili i jeho bratranci, nejstarší z nich Lubomír Valošek z Ostravy Hrabůvky (8.5. 2014 oslaví 90. narozeniny) položil rozechvěle na pomník květiny a zavzpomínal na milovaného bratrance. Ještě jsme navštívili Památník obětem 2. světové války na Ústředním hřbitově. Věnec jsme položili i u pomníku legionářů. Na tomto pomníku je vytesáno 90 jmen našich legionářů, kteří zemřeli na následky zranění po svém návratu do vlasti. Tři poslední jména patří francouzským legionářům. Připomněli jsme si tak blížící se 100. výročí založení legií.

Tento den si také váleční veteráni, ale i skauti a polští harcerzy připomněli v Cieszyně u památníku na starém židovském hřbitově popravu 18 členů Odboje slezských junáků. Gestapo je popravilo ranou do týla dne 24. 4. 1945.

V úterý 29. dubna se k nám připojili místní členové ČsOL a ČSBS a také žáci Vojenské střední školy a Vyšší odborné školy z Moravské Třebové. Společně jsme navštívili Hlučín, pietní akt se uskutečnil na hřbitově Rudé armády. V Bolaticích jsme byli mile překvapeni rekonstrukcí památníku a přednesem básně Raport od Fráni Šrámka, kterou si pro nás připravily dvě žákyně místní školy. Při této příležitosti jsem si vzpomněla na vyprávění 1. místostarosty Jaroslava Hložka ze Slaného při besedě s válečnými veterány u příležitosti osvobození, kterou již tradičně mnoho let připravují. Občané města Slaného si v létě roku 1945 vzali do rodin na prázdiny děti z poničené obce Bolatice. Tyto děti na pobyt ve Slaném i po mnoha letech vděčně vzpomínaly. Ve Štítině jsme uctili památku Ivana Kubince, který jako rozvědčík 1. čs. tankové brigády byl Němci chycen a zaživa přibit na vrata Zítkova statku. Zemřel mučednickou smrtí na sklonku války ve věku nedožitých 23 let. Starosta obce Štěpán Koník nás informoval, že pomník zhotovil místní kameník již v roce 1945. Současný pomník je kopie z roku 2001, originál se nachází ve vestibulu školy Heliodora Píky. Na Ivana Kubince v obci nezapomínají. Tělovýchovná jednota Tatran Štítina pořádá na jeho počest putovní pohár v nohejbalu, letos již bude 45. ročník. Po projevu byly položeny věnce a Pavel Skácel ještě položil symbolicky kytici šeříků. Ředitel místní školy Mgr. Daniel Matyášek nás pozval na divadelní vystoupení žáků. Představení s názvem Generálská oferta mělo premiéru dne 21. 6. 2013 v den popravy H. Píky. Zdařilé vystoupení s vojenskou tématikou bylo oceněno potleskem všech přítomných. Program pokračoval pietním aktem u rodinného domu Heliodora Píky. V Dolní Lhotě u pomníku, který má pásy z tanku T34 a jako vázy slouží střely, nás již tradičně čekalo pěvecké vystoupení souboru Čtyřlístek z místní školy a slezské koláčky. Starosta obce zdůraznil, že osvoboditelům navždy patří naše úcta a poděkování „Nikdy nebudeme mít dost slov a květin, abychom vzdali hold těm, kteří nám přinesli svobodu. Odkaz našich hrdinů musí žít“.

Pietního aktu v Národním památníku války v Hrabyni se zúčastnili také zástupci Slovenské republiky a Polska. Prohlédli jsme si výstavu věnovanou legionáři a vojenskému diplomatovi Heliodoru Píkovi. (Českému diplomatovi a vojenskému přidělenci v Rumunsku v letech 1932-1937 Heliodoru Píkovi byla věnována výstava i v Praze, která se konala ve dnech od 13. 2. do 11. 3. 2014. Výstava byla zajištěna Slezským muzeem a Velvyslanectvím Rumunska). Milým překvapením bylo vystoupení operní zpěvačky Olgy Procházkové, sólistky opery Slezského divadla v Opavě za doprovodu klavíristy Františka Šmída. Árie z Rusalky a emotivní Ave Maria všechny oslovilo.

Slavnostním večerem provázel plk. Ing. Pavel Skácel, který představil přítomné válečné veterány. Následovala upřímná gratulace plk. Pavlu Vranskému k jeho 93 narozeninám. V loňském roce si ještě na své narozeniny připíjel s brigádním generálem Zdeněkem Škarvadou. Za ČsOL s projevem vystoupil předseda MUDr. Pavel Budínský Ph.D., MBA, pozdravil válečné veterány a konstatoval, že před dvěma lety se slavnostního večera zúčastnilo 33 válečných veteránů. Vyjádřil politování, že nevidí např. Marii Lastoveckou a další veterány, kteří již nejsou mezi námi. Připomněl padlé vojáky Rudé armády a oběti z řad čs. vojáků, kteří položili život při bojích o Ostravu. Poděkoval všem, kteří tuto akci připravili a při této příležitosti předal bratru Jiřímu Francírkovi knihu o ruských legiích. Zástupce Slovenské republiky pozdravil jménem ministra obrany SR a předal pamětní medaile MO SR. Pavel Šmidrkal ze Sdružení čs. letců východ ocenil další osobnosti orginály obrazů. Obraz obdržel také ředitel KVV plk. Ing. Jaroslav Hrabec. V průběhu slavnostního večera vystoupil dětský soubor ZUŠ Edvarda Runda a na závěr zazněly písně v podání ruských umělců.

Vyvrcholením oslav bylo slavnostní shromáždění občanů města Ostravy. Při přeletu Gripenů všichni vzhlédli a já s manželkou Zdeňka Škarvady Ivankou jsme mu zamávaly do leteckého nebe. Po nástupu čestné jednotky následovaly projevy význačných představitelů. Za válečné veterány promluvil plk. Pavel Vranský. Vyzdvihl hrdinství všech, kteří bojovali nejen za svobodnou Ostravu, ale i Evropu, ocenil vojáky z celého SSSR, Ameriky i Afriky. Řekl,že na prahu svobody umírali mladí vojáci. Bláto, písek, horko, sněhová vánice – na to vše nelze zapomenout. Připomněl i 30. léta, světovou hospodářskou krizi a nástup fašismu. Po okupaci si mnozí uvědomili, že ztratili svobodu, proto odešli, aby splnili vlasteckou povinnost. Po jeho slovech většina přítomných povstala a tleskala ve stoje. Zástupce armády České republiky předal ocenění AČR – mezi nimi byli např. váleční veteráni Josef Kaleta, Tichomír Mirkovič, Bronislav Firla a další. Po položení věnců zazněly hymny Ruské federace, Slovenska a České republiky. Čestné salvy a odchod čestné jednotky ukončily pietní akt. Váleční veteráni byli středem pozornosti mnoha fotografů a reportérů. Nejvíce přátel a spolubojovníků se sešlo u brigádního generála Mikuláše Končického.

Členové ČsOL a hosté se zúčastnili společného oběda. Po projevech a slavnostním přípitku se ujal slova honorální konzul Ruské federace v Ostravě Aleš Zedník. Vyslovil obavy z narůstajících fašistických tendencí, připomněl vojáky popravené, zastřelené, umučené i potopené námořníky. Nezapomněl zmínit vypálené obce Lidice, Ležáky, Javoříčko. Rozhodl se udělil nová vyznamenání, Záslužný kříž honorálního konzula. Kříž s číslem 001 obdržel voják, který bojoval u Korýtka, i jeho zásluhou byla Ostrava osvobozena a obdrží ji plk. Kandareli, který žije v Gruzii. Záslužný kříž s číslem 002 dostal brigádní generál Zdeněk Škarvada, který zemřel loni v květnu. Vyznamenání převzala manželka Ivana. Za velkého potlesku celého sálu převzal kříž s číslem 003 brigádní generál Mikuláš Končický. Předseda ÚV ČSBS plk. Jaroslav Vodička předal tři bronzové medaile za přípravu a organizaci Ostravské operace bratru Jiřímu Francírkovi, který je převzal i za sestru Francírkovou a bratra Mareše. Na závěr jsme si poslechli vystoupení vojenského uměleckého souboru Ondráš. Domluvila jsem s konferenciérem, že zahrají brigádnímu generálu Mikuláši Končickému na přání. Vybral si píseň Ach synku, synku. A tu si zazpívali skoro všichni v sále. Do Ostravy přijedeme rádi i příští rok.
Text připravila ses.Eva Armeanová z Kladna

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.