Jan Opletal se narodil ve Lhotě nad Moravou na Olomoucku. V roce 1934 ukončil studium na reálném gymnáziu v Litovli. Vojenskou službu absolvoval u jezdectva v Praze a v roce 1936 zahájil studium medicíny na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy. V den výročí založení Československé republiky 28. října 1939 se student připojil k protinacistické demonstraci, která se konala v Praze. Ta byla nacisty násilně potlačena. Jan Opletal byl těžce raněn následkům zranění podlehl. Pohřeb Jana Opletala se stal tichou manifestací proti nacistické zvůli. Té noci byly nacistickými represivními složkami přepadeny v Praze vysoké školy a koleje, kde nacisté zatkli a zbili stovky studentů. Stejný osud a cesta do Sachsenhausenu stihl vysokoškoláky z brněnských Kounicových a Sušilových kolejí. Později Němci sebrali i 15 studentů příbramské Vysoké školy báňské. Devět vybraných osob bylo bez soudu v Ruzyni popraveno, mezi nimi zapisovatel Svazu českého studentstva Václav Šafránek, student prvního ročníku inženýrského stavitelství ČVUT. Drastické bylo také okamžité odvlečení 1 200 studentů do koncentračního tábora Sachsenhausen. Všechny vysoké školy byly uzavřeny. Koncentrační tábor Sachsenhausen-Oranienburg se začal plnit českými studenty. Díky „nekonečné poníženosti“ státního prezidenta Háchy opustila valná většina českých studentů koncentrační tábor do konce roku 1942, poslední pak v lednu 1943. Byli mladí a měli štěstí, že unikli snižování potravních dávek, ke kterému docházelo v pozdějších letech, takže jich zde nakonec zahynulo „jen“ 35. Oběti na životech a zdraví přinesli i vysokoškolští učitelé. V koncentračních táborech ale zahynulo celkem 121 vysokoškoláků. Německý útok protičeské inteligenci a demokracii začal. Odkaz 17. listopadu 1939 jsme si u nás po skončení 2. světové války každoročně připomínali, stále připomínáme a budeme připomínat. Přímé účastníky těchto historických událostí z roku 1939 překvapilo, že byl tento významný den přejmenován v kalendáři roku 1990 na „Den boje studentů za svobodu a demokracii“ a v roce 2000 na „Den boje za svobodu a demokracii“ jako státní svátek. Ale v 17. listopadu 1939 zůstává velká symbolika — zde nacisté prvně zcela otevřeně ukázali světu svou pravou tvář. Veřejně deklarovali své politické metody — přepadnout v noci vojskem spící studenty, ničit porobenému národu jeho inteligenci. Toho si konečně všiml i světový tisk a veřejné mínění, do té doby se kojící iluzí o německých úmyslech. Nebylo to poprvé, kdy až velká oběť českého národa strhávala šupiny z očí naivních a zbabělých evropských státníků. Členové ČSBS Ostrava a ostatní spolupracující organizace si tyto události připomněly 15.listopadu 2019 v prostorách Národního památkového ústavu v Ostravě. Odkaz studentů poneseme v našich srdcích natrvalo. Děkujeme všem ,kteří se této akce zúčastnili.
