Po stopách SNP

V letošním roce si připomínáme 75. výročí SNP. Oblastní výbor ČSBS Ostrava při příležitosti uspořádal návštěvu míst spojených s událostmi. Prvním místem byla obec Makov, kde přecházela 1. československá partyzánská brigády Jana Žižky. Byla to největší vojenská jednotka vedoucí partyzánský boj proti německým okupantům v prostoru Čeladné a Magurky v Protektorátu Čechy a Morava během 2.světové války. Brigáda působila v Moravskoslezských Beskydech v oblasti hor Magurka, Trojačka, Kněhyně a v horské osadě Podolánky. Jejím prvním velitelem byl Ján Ušiak. Narodil se 15.října 1914 v Budiné na Slovensku. Do roku 1938 byl vojákem Československé armády, po rozbití Československa se vrátil na Slovensko do Bakty, která však připadla Maďarsku a protože se nepodařilo získat slovenské státní občanství, musel narukovat do maďarské armády, se kterou bojoval na východní frontě. V roce 1942, přechází Ján Ušiak na stranu Ruska. Do Protektorátu Čechy a Morava se vrací již jako partyzán. Jednotka byla zformována z výsadku Jan Žižka I a Jan Žižka II, který byl ve dvou vlnách mezi 28. srpnem a 3. září vyslán podpořit partyzánské hnutí na Slovensku . Zatímco první část desantu vytvořila partyzánskou brigádu Jan Žižka, která působila na Slovensku, druhá část výsadku pod velením Ušiaka dostala záhy rozkaz k přesunu na Moravu a k rozpoutání partyzánského boje v této oblasti. Tím měla narušit postup německých sil proti slovenským povstalcům a v ideálním případě přenést povstání na východní Moravu. Po dvou neúspěšných pokusech o překročení protektorátní hranice se Ušiak dostává přes hranice definitivně 15. října 1944 za vydatné pomocí domácích vlastenců, mnozí z nich za odbojovou činnost zaplatili tím nejcenějším svým životem. Odboj vedený Ušiakem a jeho smrt tvořila pilíře partyzánského hnutí na Čeladné. Dnes si připomínáme jejich hrdinské činy u sochy v podobě partyzána evokujicí nedávné boje. Autorem bronzové sochy je akademický sochař Josef Malenovský. Akademický sochař Josef Malenovský. Narodil se 19.dubna 1914 v holickém domku jako páté dítě obuvníka Chlapec se obuvnickému řemeslu nevěnoval.. Otec tehdy poslechl učitele a rozhodl se, ač nebylo peněz nazbyt, poslat chlapce koncem dvacátých let na Státní ústřední školu bytového průmyslu v Praze a svěřil ho do péče učitelů Františka Kmenta a Damiana Pešana. Oba se podíleli na prvních Josefových úspěších řezbářských a sochařských. Po vojenské prezenční službě Josef Malejovský dostal od Karla Dvořáka a jeho generačních druhů Karla Pokorného a Jana Laudy nabídku na spolupráci. Rozlet však zabrzdila okupace. Malejovský tvoří Pátý květen 1945, Raněného barikádníka, Partyzána, Barikádníka, Odznak československého partyzána, pamětní medaili Ležáky, Raněného bojovníka a první ze svých monumentálních soch, které byly umístěny na náměstích – pro rodné Holice pískovcový pomník padlým barikádníkům. A pak začala dlouhá řada úspěchů. Třiceti realizovanými plastikami. Josef Malejovský byl pilný, skromný a vynikající sochař. Jeho slova jsou: „Každý schopný člověk by měl ve svém životě vytvořit dílo ve svém oboru a zanechat tak za sebou památku pro další časy.“ V případě sochaře Malejovského je možno konstatovat, že s jeho tvorbou se lze seznámit v celé řadě našich měst a obcí. Zemřel 20.prosince 2003 ,ale jeho dílo je stále živé. Vzpomínkového pietního aktu, který organizovala slovenská obec Makov ve spolupráci se Žilinským samosprávnym krajom, Okresným úradom v Čadci a Slovenským zväzom protifašistických bojovníkov, se zúčastnila řada politiků, představitelé obcí a další hosté z obou stran hranice. Druhé zastavení našeho putování byl Památník francouzských partyzánů. Nachází se u obce Strečno na vyvýšenině zvaná Zvonica v Žilinské kotlině v údolí Váhu mezi Žilinou a Vrútkami nedaleko od hradu Strečno ve Strečovském průsmyku . Přímo na tomto místě bylo pochováno 55 osob francouzské národnosti, kteří v roce 1944 zahynuli na Slovensku během bojů v SNP. Šlo o francouzské vojáky, kteří uprchli z německého zajetí a vytvořili zde samostatnou bojovou jednotku, která spadala pod první československou partyzánskou brigádu generála M.R.Štefánika. Památník symbolizuje výraz vděčnosti slovenského lidu za obětavou francouzskou pomoc během Slovenského národního povstání. Památník byl postaven podle návrhu architektů Ladislava Snopka a Ladislava Beisetzera v roce 1956, má podobu malého obelisku na kamenném podstavci. Každoročně se zde koná pietní akt za účastí pamětníků, kteří zde bojovali jako mladí a vracejí se na místa, kde mnozí ztratili své kamarády. Mezi těmi , kteří bojovali na straně povstalců je i 97 letý partyzán žijící ve Francii pro svůj zdravotní stav se v letošním roce nemohl osobně zúčastnit. Obec Strečno s ním natočil dokument, kde vzpomíná na tuhé boje za povstání. Třetím místem je Banská Bystrica, která byla centrem celého povstání. Vzpomínková akce v areálu Muzea SNP začala přeletem stíhaček slovenské armády, následně pokračovala za účasti diplomatů z mnoha zemí kladením věnců a projevy politiků. Do programu oslav výročí SNP organizátoři zařadili rovněž kulturní program a vojenskou přehlídku, první svého druhu na Slovensku po více než deseti letech. SNP patří k nejdůležitějším mezníkům v historii nejen Slovenska, v současnosti si země tento den připomíná státním svátkem. Česko na vzpomínkové akci zastupovali premiér Andrej Babiš, předsedové obou komor parlamentu i ministr obrany. Povstání, do kterého se zapojili bojovníci řady zemí včetně Česka, sice skončilo porážkou povstalců, pomohlo ale Slovensku zařadit se mezi členy vítězné protinacistické koalice. Jedním z cílů protifašistického odboje na Slovensku bylo obnovení Československa a povstáním byly položeny základy k poválečné obnově společného státu Čechů a Slováků. Po skončení pietního aktu jsme se přesunuli do muzejní expozice Muzea a Památníků SNP. Památník SNP v Banské Bystrici je jeden z nejvýznamnějších památníků nacházejících se na Slovensku Jeho úlohou je připomínat období 2. svět. války a Slovenské národní povstání, jehož centrem byla právě Banská Bystrica. Je to dílo architekta Dušana Kuzmy, které dodnes patří mezi nejpozoruhodnější moderní architektonická díla na Slovensku Památník byl dokončen v roce 1969. Samotná stavba se nachází východním směrem od centra Banské Bystrice. Je postavena na teréním zlomu v blízkosti městského opevnění. Jde o spojení staré a nové části města, historické části s částí novodobou. Muzeum SNP bylo založeno 8. května 1955. Muzeum se tak přidalo k působení Ústavu Slovenského národního povstání, který zde vznikl již v prosinci roku 1947. V současnosti se v objektu nachází muzeum a archiv vývoje slovenské společnosti v období let 1918-1948 se zaměřením na protifašistický odboj a Slovenské národní povstání. Instituce má jak celoslovenskou (dříve československou) i mezinárodní působnost a vykonává odbornou, metodickou, poradenskou a koordinační činnost. Muzeum má k dispozici 66 956 kusů muzejních předmětů a 136 157 kusů archívních sbírek. Jeho součástí je archiv se zaměřením na muzejní činnost v období let 1938–1945. Nachází se zde i knihovna s 20 000 svazky. V roce 2004 dne 27. srpna byla otevřena stálá expozice se zaměřením na prezentaci rozhodujících politických, vojenských i společenských událostí na Slovensku v letech 1918–1948. Tato sbírka představuje nejrozsáhlejší soubor tematikou, obsahem i materiálem ze všech nynějších slovenských expozic. Kromě toho se v muzeu konají i krátkodobé tematické výstavy různého charakteru a zaměření. Letošní oslavy SNP byly velmi zdařilé, nejen množstvím významných osobností, ale přímými účastníky povstání. Jejich účast nesmírně obohatila celý průběh pietních aktu, stejně jako účast mladé generace.